METODIKA
METODIKA
Výzkum vychází z hypotézy, že na základě včasného rozpoznání aktuálních a predikovatelných antropogenních a přírodních ohrožení HiKK lze jeho dopady účinně eliminovat, či minimalizovat, a to s využitím nástrojů odpovědného nakládání s krajinou zakotvených v národní legislativě i mezinárodních úmluvách. Výzkum navazuje a rozvíjí výsledky předchozích projektů řešených v rámci programu NAKI I a NAKI II. Jedná se především o projekty DF12P01OVV001 Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón, DG16P02M034 Identifikace a prezentace památkového potenciálu historické kulturní krajiny České republiky a DG20P02OVV019 Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Řešení bude probíhat v pěti problémových etapách:
1. etapa (2023-2025) Vymezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
Cílem etapy je zmapovat celé území ČR a vymezit památkově hodnotné lokality s dochovanými strukturálně výraznými znaky historické kulturní krajiny, a to v návaznosti na k certifikaci předkládanou metodiku Identifikace a klasifikace krajinných hodnot a na certifikovanou metodiku Typologie historické kulturní krajiny ČR a standard sledovaných jevů ÚAP. V projektu DG20P02OVV019 Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny byly ověřeny postupy uvedené metodiky na vybraných územích SO ORP. Ne všechny typologické skupiny HiKK se výrazně projevují v krajinném obrazu, ovlivňují krajinný ráz, představují hodnoty památkového zájmu a jsou zahrnutelné mezi urbanistické a krajinné hodnoty ve smyslu sledovaného jevu č. 11 ÚAP (zejm. téma dochovaná historická kulturní krajina a historické krajinné struktury). Na základě předchozích analýz, heuristiky odborných podkladů (vč. výsledků publikovaných tematicky zaměřených výzkumů a možností územního plánování) a terénních průzkumů modelových území budou vytipovány strukturálně výrazné, krajinářsky cenné a z hlediska plánování krajiny relevantní typy HiKK, které budou vymezeny v interaktivní specializované mapě s odborným obsahem. Výsledek sám o sobě představuje cenný a dosud nedostupný podklad na celostátní úrovni využitelný pracovišti NPÚ (databáze cenných krajinných struktur), úřady územního plánování (podklad pro zpracování ÚAP a ÚPD), orgány státní ochrany přírody a krajiny (např. AOPK ČR), výzkumnými a vzdělávacími pracovišti i odbornou veřejností. Výsledky budou uplatnitelné především na národní úrovni. Mohou mít i mezinárodní přesah, zejména v oblasti implementace mezinárodních úmluv, dotýkajících se krajiny jako součásti kulturního dědictví. Vymezení dochovaných HiKK bude jedním z podkladů pro řešení 2. etapy projektu. Na řešení 1. etapy se budou podílet zejména odborní pracovníci ČVUT dlouhodobě působící v oblasti památkové péče (garant etapy Ing. arch. Karel Kuča). Do řešení etapy budou zapojeni další externí odborní pracovníci, především z NPÚ – památkáři specializující se na historickou kulturní krajinu (Ing. Marek Ehrlich, DPP – spoluautor certifikované metodiky Typologie historické kulturní krajiny České republiky). Vše bude probíhat ve spolupráci s odbornými pracovníky MENDELU a VÚKOZ, což napomůže oboustranné výměně poznatků a zkušeností.
2. etapa (2023-2027) Ohrožení HiKK spojené se zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních projevů
Cílem etapy je definovat hlavní rizika a ohrožení cenných HiKK, spojená se zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu a na vybraných modelových územích vyhodnotit a popsat indikátory hrozeb a následně definovat vhodné přístupy k eliminaci či kompenzaci negativních vlivů přiměřenými opatřeními. Na základě terénních průzkumů, heuristiky podkladů (odborná literatura, publikované výsledky výzkumů, rešerše příkladů a realizací) a celostátního vymezení cenných území s dochovanými strukturami HiKK z 1. etapy budou vybrána vhodná modelová území reprezentující různé typologické skupiny HiKK – dle Typologie historické kulturní krajiny ČR (např. krajina rybniční, vinařská, chmelařská, ovocnářská, krajina s dochovanou strukturou historické plužiny, s typickou sídelní strukturou atd.). Na takto vybraném vzorku budou prezentovány hlavní formy ohrožení daných typologických skupin HiKK (citlivost vybraných typů HiKK k určitým rizikům a hrozbám) antropogenní činností (výstavba dopravní a technické infrastruktury, neřízená urbanizace a suburbanizace ad.), vzájemné střety a hrozby a možnosti eliminace či kompenzace negativních vlivů snižujících hodnotu HiKK. Modelová území budou zvolená dle typu HiKK a typu hrozby. Výsledky budou prezentovány ve formě interaktivní specializované mapy s odborným obsahem. V 5. etapě projektu budou prezentovány výsledky výstavou a kritickým katalogem k výstavě Historické kulturní krajiny v ohrožení, kde budou shrnuta i teoretická a metodická východiska. Na řešení 2. etapy se budou podílet zejména odborní pracovníci ČVUT (garant etapy Ing. arch. Simona Vondráčková, Ph.D.). Do řešení etapy budou zapojeni další externí odborní pracovníci, především z NPÚ – památkář specializující se na krajinu (Ing. Marek Ehrlich, DPP), odborníci na GIS, či venkovskou zástavbu. Vše bude probíhat ve spolupráci s odbornými pracovníky MENDELU a VÚKOZ, což napomůže oboustranné výměně poznatků a zkušeností.
3. etapa (2023-2027) Ohrožení HiKK spojené s vylidňováním krajiny, změnami dobových forem jejího využívání a nedostatečným povědomím o jejích hodnotách a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Cílem etapy je definovat hlavní rizika a ohrožení cenných HiKK, spojená s vylidňováním krajiny, změnami dobových forem jejího využívání a nedostatečným povědomím o jejích hodnotách a na vybraných modelových územích vyhodnotit a popsat indikátory hrozeb a následně definovat vhodné přístupy k eliminaci či kompenzaci negativních vlivů přiměřenými opatřeními. Řešení etapy v oblasti ohrožení HiKK využije zkušenosti a dosažené výsledky z předchozích výzkumů HiKK vč. Typologie historické kulturní krajiny ČR a dalších certifikovaných metodik. V rámci předkládaného projektu bude problematika doplněna o poznatky z modelového území historické kulturní krajiny Mnichovohradišťska, nesoucí do dnešních dnů stopy cílených krajinářských úprav z valdštejnských dob. Identifikace, dokumentace a interpretace kulturně-historických hodnot krajiny a jejich ohrožení zde bude získána na základě studia historických pramenů, literatury a vlastního terénního šetření. V analytické i návrhové fázi budou ověřovány možnosti participace se zainteresovanými stranami v území (stakeholdery) v duchu naplňování Úmluvy Rady Evropy o krajině. Výsledky budou prezentovány především ve formě interaktivní specializované mapy s odborným obsahem a monografie zaměřené na vývoj a kulturně historické hodnoty Mnichovohradišťska. V 5. etapě projektu budou prezentovány výsledky výstavou a kritickým katalogem k výstavě Historické kulturní krajiny v ohrožení, kde budou shrnuta teoretická a metodická východiska vč. problematiky participace. Na řešení 3. etapy se budou podílet zejména odborní pracovníci VÚKOZ (garant etapy Ing. Martin Weber). Do řešení etapy budou formou DPČ zapojeni další externí odborní pracovníci, z NPÚ půjde o památkáře specializujícího se na archeologii (Mgr. Ondřej Malina, Ph.D.), dále historika z Historického ústavu AV ČR, v.v.i. (PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D.). Řešení bude probíhat ve spolupráci s odbornými pracovníky MENDELU a ČVUT, což napomůže oboustranné výměně poznatků a zkušeností.
4. etapa (2023-2027) Ohrožení HiKK spojené se změnou globálních přírodních sil a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Cílem etapy je definovat hlavní rizika a ohrožení cenných HiKK spojená se změnou globálních přírodních sil a na vybraných modelových územích vyhodnotit a popsat indikátory hrozeb a následně definovat vhodné přístupy k eliminaci či kompenzaci negativních vlivů přiměřenými opatřeními. Řešení etapy v oblasti ohrožení HiKK využije zkušenosti a dosažené výsledky z předchozích výzkumů HiKK vč. Typologie historické kulturní krajiny ČR a dalších certifikovaných metodik. V rámci předkládaného projektu bude problematika doplněna o poznatky z modelových území historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje a ve větším územním detailu pak vybrané části Biosférické rezervace Dolní Morava. Biosférická rezervace je významnou lokalitou UNESCO zahrnující více kategorií a typů historické kulturní krajiny. Každé území bude zpracováno v jiném měřítku a metodologicky jiným hodnotícím postupem. Identifikace, dokumentace a interpretace kulturně-historických hodnot krajiny a jejich ohrožení přírodními riziky bude provedena na základě studia historických pramenů, literatury, dostupných databázových systémů a vlastního terénního šetření. Pozornost se zaměří na vyhodnocení zranitelnosti a ohroženosti znaků historické kulturní krajiny v důsledku klimatické změny. Výsledky rozboru budou prezentovány především ve formě dvou interaktivních specializovaných map zpracovaných superpozicí (prolnutím) datových vrstev v GIS. Na jejich podkladě pak bude simulován a vizualizován předpokládaný vývoj detailně řešeného území pomocí 3D digitálních modelů terénu/povrchu, které budou následně využity pro potřeby výstavy a tvorbu audiovizuálního výstupu.
Z metodického hlediska bude využito biogeografických metod diferenciace krajiny k prognózování změn polohového klimatu, včetně změn trofických a hydrických gradientů v krajině (geobiocenologická diferenciace). Interaktivní specializovaná mapa vznikne prostorovou korelací uvedených faktorů tak, aby umožňovala plynulé parametrické modelování podle intenzity změn a jejich rozdílných prostorových projevů (např. posun vegetační stupňovitosti, apod.). Podstatným rysem výsledku je provázání rámců trvalých ekologických podmínek na podstatné znaky historické kulturní krajiny.
Ve 4. etapě projektu bude interpretace zachovaných a ohrožených znaků historické kulturní krajiny a prezentace její vývojové dynamiky současně zpracována kreativními prostředky audiovizuální tvorby. Získané výsledky budou na závěr shrnuty do teoretických a metodických principů a doporučení změn managementu modelových území pro snížení rizika poškození historické kulturní krajiny a způsobu jejich zapracování do nástrojů územního plánování a regionální adaptační strategie na změnu klimatu. Na řešení 4. etapy se budou podílet zejména odborní pracovníci MENDELU (garant etapy doc. Dr. Ing. Alena Salašová). Do řešení etapy budou zapojeni formou DPČ/DPP další externí odborní pracovníci, zejména specialisté na GIS (Ing. Darek Lacina), 3D modelování krajiny (Ing. Daniel Matějka, Ph.D), historik archivář (Ing. Eva Žallmannová, Ph.D), specialisté na audiovizuální tvorbu a překlady. V 5. etapě projektu budou prezentovány výsledky výstavou a kritickým katalogem k výstavě Historické kulturní krajiny v ohrožení, kde budou shrnuta teoretická a metodická východiska problematiky.
5. etapa (2026–2027) Prezentace dosažených výsledků řešení projektu formou výstavy s kritickým katalogem a konference
Cílem etapy je formou konference a výstavy doprovázené vydáním kritického katalogu představit odborníkům i široké veřejnosti souhrnné výsledky řešení projektu dosažené na všech pracovištích s akcentem na prezentování společenských a památkových hodnot studovaných HiKK a vizí jejich rozvoje v kontextu soudobých proměn krajiny. Konference a výstava s pracovním názvem Historické kulturní krajiny v ohrožení představí kreativním způsobem výsledky první a zejména druhé, třetí a čtvrté etapy projektu. V rámci kritického katalogu budou prezentovány východiska i způsoby řešení a přístupy všech zainteresovaných pracovišť k různým typům rizik a ohrožení. Kritický katalog bude na příkladech modelových území dokládat různé formy antropogenních a přírodních vlivů na HiKK a možnosti jejich eliminace či kompenzace. Předpokládaní uživatelé výsledku konference, výstava a katalog jsou komplementární k uživatelům výstupů předchozích etap (NPÚ, úřady ÚP, AOPK a další stakeholdeři, veřejnost ad.). Řešení 5. etapy budou garantovat odborní pracovníci ČVUT (garant prof. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D.), přičemž na obsahové stránce výstavy s kritickým katalogem i konference budou participovat všechna tři pracoviště.