AKTIVITY
AKTIVITY
2023
Rok 2023 je úvodním rokem řešení projektu. V souladu se smlouvou bylo zahájeno řešení ve čtyřech etapách projektu, pátá etapa bude zahájena v roce 2026. Institucionálním garantem výzkumu první a druhé etapy je ČVUT, třetí etapy VÚKOZ a čtvrté etapy MENDELU. Výzkumné práce se odvíjí od postupného naplňování níže uvedených kroků vycházejících z plánu výzkumných aktivit pro rok 2023. Všechny níže uvedené kroky byly v roce 2023 rozpracovány a jejich dokončení je předpokládáno v následujících letech.
Etapa I.
Vymezezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě I.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení první etapy; heuristika podkladů k historickým kulturním krajinám, zejména strukturálně výrazným (archeologie, archivní podklady, mapy, plány, obrazová dokumentace); stanovení typů HIKK, pro které bude provedeno vymezení na území ČR z hlediska památkového zájmu; zahájení terénních (včetně leteckých) průzkumů a rozborů vybraných typů HIKK na území ČR.
Řešení kroků vztahujících se k etapě I.:
Krok 2301K01: Stanovení relevantních strukturálně výrazných cenných typů HIKK
V roce 2023 byla zahájena analýza národní Typologie historické kulturní krajiny ČR, která zkoumá typy historických kulturních krajin (HIKK) z hlediska charakteru a výraznosti jejích krajinných struktur, jakým způsobem se projevují v obrazu krajiny a mají památkový potenciál. Zároveň byla zahájena analýza dostupných materiálů pro identifikaci znaků těchto typů HIKK na území celé ČR. Na základě těchto dvou analýz bude proveden výběr těch typů krajin, které jsou strukturálně výrazné v krajině, jsou vymezitelné na úrovni státu na základě dostupných (zejména mapových a leteckých) dat a představují hodnoty, které mají potenciál památkové ochrany. Z analýzy dosud byly vyloučeny skupiny krajin asociativních a reliktních, které nemají výrazné krajinné struktury vnímatelné v krajině. Dosavadní analýzy stanovily 5 typů historických kulturních krajin, které se výrazně projevují v krajině (viniční, chmelařská, rybniční, strukturálně výrazných plužin, obecná) a jsou vymezitelné na celém území ČR. Analýza pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2301K02: Vymezení strukturálně výrazných cenných typů historické kulturní krajiny
V rámci tohoto kroku byly v roce 2023 analyzovány vybrané části území ČR z hlediska ověření možnosti vymezení vybraných typů HIKK z aktivity 2301A01. Zkoumána byla např. rybniční krajina Blatensko, kde byl zpracovatelským týmem zkoumán způsob vymezení (vedení hranic). Jedná se o pracovní vzorek z důvodu potřeby ověření možnosti vymezení určitých typů HIKK. Součástí aktivity v roce 2023 byla i pracovní jednání nad způsobem vymezení vybraných typů HIKK pro stanovení způsobu vymezení HIKK (vedení hranic). Ke stanovení způsobu vymezení sloužila certifikovaná Metodika identifikace a klasifikace území s krajinnými hodnotami (Kuča et al, 2022). Byl zahájen sběr a heuristika podkladů a pramenů pro vymezení vybraných HIKK, s ohledem na potřeby řešení byl realizován letošní letecký průzkum v rámci druhé etapy. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Etapa II.
Ohrožení HiKK spojené se zvyšováním antropogenního tlaku na krajinu a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních projevů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě II.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení druhé etapy; základní heuristika podkladů.
Řešení kroků vztahujících se k etapě II.:
Krok 2302K01: Výběr modelových území a analýza vybraných území z hlediska znaků typů HIKK
V roce 2023 byla zahájena analýza indikátorů pro výběr modelových území pro vypracování 2. etapy a jsou rozpracovány způsoby analýzy vybraných území z hlediska míry ohroženosti hodnot antropogenní činností. Vzhledem k aktuálnímu stavu rozpracovanosti 1. etapy, na kterou se tato aktivita úzce váže, nebyly prozatím zahájeny analýzy konkrétních modelových území. Řešení bude pokračovat v následujících letech.
Krok 2302K02: Definování zkoumaných rizik a ohrožení cenných HiKK antropogenní činností a možností eliminace negativních vlivů
V roce 2023 byla zahájena heuristika relevantních dostupných materiálů, zejména nástrojů územního plánování, pro identifikaci druhů antropogenních činností, které jsou potenciálním ohrožením hodnot strukturálně výrazných typů HIKK. Součástí analýzy je i identifikace potenciálních hrozeb z hlediska narušení hodnot území HIKK. Byla zahájena analýza relevantních materiálů pro identifikaci antropogenních činností, bylo provedeno letecké snímkování vybraných území zaměřených na hrozby vlivem antropogenní činnosti. Výzkum bude pokračovat v následujících letech.
Etapa III.
Ohrožení HiKK spojené s vylidňováním krajiny, změnami dobových forem jejího využívání a nedostatečným povědomím o jejích hodnotách a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě III.:
shromáždění výchozích podkladů pro řešení třetí etapy; heuristika podkladů k historickému vývoji krajiny a jeho společenskému a hospodářskému kontextu (archeologie, archivní podklady, mapy, plány, obrazová dokumentace); digitalizace a vektorizace starých map; identifikace stakeholderů a nástrojů participace; základní rekognoskace modelového území.
Řešení kroků vztahujících se k etapě III.:
Krok 2303K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 3. etapy
V roce 2023 bylo zahájeno shromažďování a hodnocení podkladů, které budou sloužit pro vyhodnocení historického vývoje krajiny modelového území a identifikaci jejích kulturně-historických hodnot. Jelikož je modelová území poměrně rozsáhlé, byly nejdříve shromážděny a zhodnoceny údaje z centrálních databází, srovnávacích starých map a dalších dokumentů, které jsou celorepublikového nebo regionálního rozsahu. Pokud jde o staré mapy, excerpovány byly mapy vojenských mapování (1., 2. a 3. vojenské mapování), Müllerova mapa Čech, staré letecké snímky z 50. let 20. stol. Z individuálních starých map byla podrobně studována mapa rybníků na valdštejnských panstvích z počátku 19. stol., která kromě rybníků zachycuje i další krajinné struktury. Z aktuálních mapových podkladů byl prověřen zejména ZABAGED a jevy, které mohou být znaky a nositeli kulturně-historických hodnot. Dále byly prostudovány základní mapy, zejména je pracováno ze ZM 10, a to i pro přípravu dalších výstupů projektu, a turistické mapy.
Pro stanovení rozsahu jednotlivých valdštejnských panství (Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy) byly excerpovány údaje o obcích v těchto panstvích podle starých topografií. Základem bylo dílo F. Palackého (1848), doplněno topografiemi J. Sommera a J. Schallera. Hranice obcí v 19. století byly ověřovány podle hranic obcí ve stabilním katastru. Ke všem obcím v modelovém území byly zjištěny údaje o vývoji počtu obyvatel a domů založené na sčítáních lidu, domů a bytů od roku 1869 do roku 2011 dle Historického lexikonu obcí. V území proběhlo zhodnocení vývoje využití území podle databáze LUCC, nicméně toto hodnocení má pouze omezenou vypovídací hodnotu kvůli tomu, že v modelovém území došlo v minulosti k zásadním změnám katastrálních hranic. Prověřena byla data z centrálních registrů Národního památkového ústavu (památkové rezervace a zóny, kulturní a národní kulturní památky) a z registrů Agentury ochrany přírody a krajiny (do modelového území zasahují dvě CHKO – Kokořínsko a Máchův kraj na západě a Český ráj na východě, maloplošných ZCHÚ je v území s výjimkou území v CHKO poměrně málo).
Je shromažďována literatura, která se věnuje modelovému území nebo konkrétním lokalitám a areálům v jeho rámci. U individuálních archivních pramenů byl proveden zatím jejich základní přehled podle inventářů. Na vybraných lokalitách (obory Valdštejnsko a Klokočka) byl podrobně studován terén na základě dat z leteckého laserového scannování s cílem zachytit archeologizované pozůstatky oborních struktur. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K02: Digitalizace a vektorizace starých map
Na základě shromážděných starých map byly v rámci modelového území zahrnujícího bývalá valdštejnská panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, a Doksy sesazeny a opatřeny hranicí modelového území vybrané klady potřebné pro studium kulturně-historických hodnot a jevů, terénní výzkum a přípravu dílčích výstupů projektu. Kromě starých map vojenských mapování (1., 2. a 3. vojenské mapování) jsou v současnosti prověřovány dostupnost a možnosti využití pruské mapy části Saska a severních Čech v době války o bavorské dědictví z roku 1778. Řešení pokračuje i v následujícím roce.
Krok 2303K03: Terénní průzkum, identifikace a dokumentace hodnot HiKK a vytvoření interaktivní specializované mapy s odborným obsahem
Jedním z řady kroků vedoucích k vytvoření interaktivní specializované mapy s odborným obsahem jsou i poznatky z terénního průzkumu, v rámci kterého je prováděna identifikace a dokumentace hodnot HiKK. V roce 2023 se terénní průzkum zaměřil na základní rekognoskaci celého modelového území v rozsahu bývalých valdštejnská panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, a Doksy vč. dílčích přesahů do okolní krajiny. V rámci terénního průzkumu byla prováděna fotodokumentace a sběr relevantních informací o kulturně-historických hodnotách modelového území. Mimo jiného se podařilo uskutečnit i terénní šetření na území bývalé obory Valdštejnsko, a to za účasti místních znalců. Na základě vyžádaného povolení proběhl i základní průzkum ve veřejnosti nepřístupné a stále funkční oboře Klokočka. Průzkum zahrnul i návštěvy vybraných památkových objektů a paměťových institucí. Výsledky šetření jsou průběžně zpracovávány a ukládány pro další využití. Průzkumné práce budou pokračovat i v dalších letech.
Krok 2303K04: Formulování vize ochrany a péče o HiKK ve spolupráci se stakeholdery
V letošním roce byla zpracována literární rešerše participace stakeholderů k tématu vnímání historické kulturní krajiny a participativních nástrojů. Byl připraven pracovní plán participace. Na základě předběžných jednání se zástupci samospráv ohledně možností zapojení místních stakeholderů bylo definováno podrobněji řešené území Mnichovohradišťska, kde proběhne vlastní participativní šetření. První fáze participace se soustředí na získání informací o tom, jaké hodnoty historické kulturní krajiny místní aktéři vnímají a jak vnímají jejich ohrožení dané ztrátou paměti krajiny, tj. zapomínáním, opouštěním, necitlivým současným využitím. Jako vhodný nástroj sběru dat byly vybrány webové interaktivní participativní mapy. Za účelem jejich přípravy byla navázána spolupráce s doc. Pánkem (ÚPOL). Byla připravena pracovní struktura interaktivních participativních map. Práce budou pokračovat i v dalších letech.
Etapa IV.
Ohrožení HiKK spojené se změnou globálních přírodních sil a návrh na eliminaci a kompenzaci negativních vlivů
Plán výzkumných aktivit pro rok 2023 vztahující se k etapě IV.:
analýza a komparace historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap modelových území jako podklad pro identifikaci historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje; analýza dostupných dat o předpokládaných dopadech klimatické změny na území Jihomoravského kraje; doplňující terénní průzkum, pořízení specializované fotodokumentace.
Řešení kroků vztahujících se k etapě IV.:
Krok 2304K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 4. etapy
V roce 2023 byla na základě shromážděných podkladů rozpracována analýza a komparace historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap modelových území jako podklad pro identifikaci historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje. Řešení probíhalo v několika dílčích krocích: 1) Na základě studia historických map a dalších obrazových pramenů, literatury, dostupných databázových systémů a studia současných map a leteckých snímků Jihomoravského kraje (dále JMK) byla nejdříve pro každý typ historické kulturní krajiny vytipována území s potenciálem pro zařazení do celků historické kulturní krajiny (viz metodika Ehrlich, M. et al. Typologie historické kulturní krajiny ČR); 2) následně byla tato území podrobena bližšímu zkoumání (srovnání historických podkladů s aktuálním stavem území dle kartografických podkladů, ortofotomap, doplněno terénním a archivním průzkumem s cílem verifikovat dochovalost a význam historických krajinných struktur a znaků na vytipovaných územích tak, aby naplňovaly požadavky metodiky Kuča, K. et al. Metodika identifikace a klasifikace území s krajinnými hodnotami); 3) byl proveden užší výběr historických kulturních krajin na území JMK. V současnosti je precizováno vymezování celků historické kulturní krajiny v měřítku 1 : 10000. Některé typy HiKK jsou ještě ve fáze prověřování.
Dále byla provedena analýza dostupných dat o předpokládaných dopadech klimatické změny na území Jihomoravského kraje. Analyzována byla škála ohrožujících jevů, souvisejících s globální klimatickou změnou. Jako první analytické podklady byly shromážděny údaje o ohrožení historické kulturní krajiny povodněmi. Podkladem k prostorovému vyjádření v rámci Jihomoravského kraje je „Plán dílčího povodí Dyje“ jako součást „Národního plánu povodí Dunaje“. Součástí DPP Dyje je kap. V „Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny“ spolu s grafickou částí, shrnující dokumentaci oblastí s významným povodňovým rizikem (v měř. 1:10 000). Z takto zdokumentovaných oblastí jsou vybírány segmenty s dochovanou historickou kulturní krajinou. Dalším typem ohrožení v rámci očekávaných klimatických změn jsou vznikající oblasti sucha. Územně analytické podklady v části B (podklady kraje) sledují jev 34a „Regionalizace území dle míry ohrožení suchem“. Obsah této částí ÚAP je konzultován s autorem regionalizace prof. Ing. Zdeňkem. Žaludem, PhD., který poskytuje údaje za jednotlivá katastrální území podle vlhkosti půdy odvozené z vodní bilance povodí IV. řádu. Jiným typem vektorového podkladu o přírodní náchylnosti k vysychání je grafické vyjádření hranic kontrastních biochor suchých oblastí. Tato mapa nad podkladem ZM50 je zpracována a připojena k mapě dosud zachovalých segmentů historické kulturní krajiny. Další jevy přírodních globálních hrozeb, jakými jsou např. tornáda nebo pozdní mrazy budou považovány za doprovodné jevy a kartograficky nebudou kvůli nahodilosti výskytu zpracovávány. Na základě doplňujícího terénního průzkumu a pořízení specializované fotodokumentace byl založen digitální archiv sdílený všemi řešiteli pracoviště. Řešení bude pokračovat i v dalším roce.
Krok 2304K05: Zpracování a finalizace odborného scénáře (B) a audiovizuálního výsledku (Aodb)
V roce 2023 byla zahájena příprava podkladů pro audiovizuální výsledek včetně odborného scénáře. Tvůrčí práce v prvním roce spočívaly v dokumentaci přírodních a kulturních hodnot zájmového území vymezeného hranicemi Biosférické rezervace Dolní Morava. Podkladem pro odborný scénář budou i výsledky mapování historické kulturní krajiny Jihomoravského kraje v oblastech postižených klimatickou změnou, které by mělo být ukončeno v polovině roku 2024. Současně probíhá sběr obrazových záznamů v modelových územích. Vzhledem k tomu, že požadovaná filmová technika začala být kvůli systémovým komplikacím pořizována postupně až od poloviny září 2023, byly první fáze realizovány z vlastních technických zdrojů řešitelů projektu, tj. zejména se jedná o použití dálkově řízených bezpilotních prostředků schopných pořizovat profesionální foto/ video obsah.
Pořizování těchto obrazových informací je vzhledem k předpokládanému scénáři filmu zcela klíčové, neboť musí zachytit esenciální kvality historické kulturní krajiny v řešeném území v jejím epickém, tj. vypravěčsky silném obraze, který má potenciál oslovit široké masy publika. Tímto potenciálem jsou myšleny filmové záběry (standardní detailní i celkové, velký celek z ptačí perspektivy – dron, pohyblivý časosběr – timelapse) obsahující prvky náladového osvětlení.
Průběžně jsou dokumentovány realizace adaptačních opatření na zmírňování vlivu klimatických změn v katastrech obcí v řešeném území, případně vizuální jevy spojené s výskytem specifických meteorologických jevů, např. výskytem sněhu, které dokáží v krajině vyrýsovat jevy běžně ve vegetačním období nepozorovatelné, např. anomálie zemského povrchu, z nichž je možno usuzovat na historické využívání krajiny, které byly časem, zejména v období kolektivního zemědělství, setřeny. Tato část pořizování „epických“ záběrů bude pokračovat na jaře 2024, kdy se dá předpokládat naplnění tohoto intermezza filmu ze 70 %; zbytek záběrů bude pružně pořizován až s návazností na další vývoj projektu (zejména finalizaci speciálních map evidujících historickou kulturní krajiny ohroženou přírodními jevy).